Kde všude se testů inteligence využívá
Uvažujme nejprve o základní otázce, a sice proč jsou testy inteligence při výběru uchazečů o studium nebo o zaměstnání vůbec používány. Na tomto místě nám pomůže definice Williama Sterna, německého vědce zabývajícího se výzkumem inteligence, který definoval inteligenci následovně:
“Inteligence je obecná schopnost individua vědomě přizpůsobit své myšlení novým požadavkům; je to obecná duševní přizpůsobivost novým úkolům a podmínkám života”
Sternova definice vystihuje docela dobře naše běžné představy o inteligenci. Mimo to jeho definice ozřejmuje, proč mají především firmy zájem o to, aby našly pokud možno takové zaměstnance, kteří disponují v dosta-tečné míře duševním potenciálem, jako je inteligence. To nás přivádí hned k další otázce, zda a jak souvisí IQ s úspěchem v zaměstnání, a to buď obecně nebo na určité pracovní pozici.
Co vypovídá IQ o úspěchu v zaměstnání
Intuitivně se většina lidí domnívá, že vyšší IQ znamená větší úspěch v zaměstnání a že člověk s nižším IQ bude pravděpodobně pracovně méně úspěšný. Vědecké studie týkající se této problematiky však podávají jiný obraz celé situace. V žádném výzkumu se nepodařilo prokázat významnou souvislost mezi IQ člověka a jeho pracovním úspěchem. Hodnota IQ nedovoluje tedy činit předpovědi ohledně budoucího úspěchu v zaměstnání. Nebo jinak řečeno: Člověk s nižším IQ může stejně tak dobře dosáhnout úspěchů ve svém zaměstnání, jako může člověk s vysokým IQ pracovně neuspět.
Měření speciálních schopností
Kromě pouhého IQ může být pomocí vhodných IQ testů popsáno samozřejmě také, jak je na tom dotyčný v oblasti verbálního myšlení, numerického myšlení a prostorové představivosti, tzn. kde se nacházejí jeho silné stránky. A právě přivýběru vhodného povolání představuje tato metoda zajisté rozumné hledisko – i když ne jediné rozhodující. Zatímco například v Německu jsou testy inteligence používány před vším v oblasti pedagogické, v USA je možné najít příklady, kdy byly a jsou testy inteligence využívány při výběru nových zaměstnanců.
Příklad: Výběr vojáků v americké armádě
Když vstoupily USA v roce 1917 do první světové války, bylo zapotřebí najít v krátké době velké množství vojenského personálu. Američtí psychologové proto vyvinuli pro armádu odpovídající testy. Podle výsledků testů včetně IQ testů byly testované osoby navrhovány na různé činnosti či pozice. Jen v letech 1917-1919 byly tímto způsobem testovány přibližně dva miliony lidí.
Zdokonalená verze původních testů byla použita ve druhé světové válce při testování zhruba deseti milionů lidí. Časem byly vyvinuty pro jednotlivé složky armády speciál testy, které měří speciálnější schopnosti.
Velkoplošné použití v armádě zajisté přispělo i k využití testů inteligence v civilní oblasti. Úspěch, který testy inteligence v armádě zaznamenaly, ukázal, jak jsou užitečné při výběru zaměstnanců, přičemž je třeba brát ohled na to, že výsledky těchto testů byly při výběru zaměstnanců využity jako podpůrné, a ne jako jediné rozhodující kritérium.
Duševní požadavky v zaměstnání a IQ
Výpovědní hodnota IQ o tom, jak moc se daná osoba hodí pro určitou práci je obecně o to vyšší, o co větší jsou duševní požadavky pro výkon příslušní práce. Vysoká inteligence je přitom nutnou podmínkou, avšak v žádnéní případě sama o sobě nestačí. I lidé s vysokým IQ musí vytrvale a pilně prácovat, když chtějí být v zaměstnání úspěšní. Do té míry představuje výše kritérium, kterého lze využít pro předběžný výběr uchazečů při obsazová pozic náročných z hlediska duševního. Další charakterové vlastnosti, které musí uchazeč mít, musí být však podchyceny zvlášť.
Příklad: Test pro technické profese
Při výběru učňů na různé technické profese se měří pomocí speciálně vyvinutých testů také manuální dovednosti. Měření takovýchto specifických dovedností je schopno předpovědět budoucí profesní úspěch mnohem lépe, neň by toho byla schopna celková hodnota IQ.
